Nový multifunkční́ prostor je od začátku prázdnin k dispozici návštěvníkům na střeše Galerie Harfa v Praze – Libni. Skvělé jídlo, nápoje, posezení i dětské hřiště je pro všechny generace pod otevřeným nebem.

Každý den zde můžete vychutnat občerstvení z celého světa a díky velkoplošné projekci i sportovní́ a zábavné pořady.

Součástí nového bistro konceptu jsou renomovaní gastro operátoři i nové koncepty: Funny Fries s holandskými hranolkami v kombinaci s čerstvými domácími omáčkami. Vyhlášený koktejlový bar Le Valmont s jedinečným konceptem kulatého rooftop baru. Soup2go se zdravými vegetariánskými polévkami v jedlém chlebovém kelímku.

 

Street food by Regal Burger s delikátními burgery, hot dogy a párky v rohlíku výhradně z čerstvých surovin. La Patrona reprezentuje 100 % autentickou mexickou kuchyni v jednoduchém pouličním stylu. K8 Coffee s tou nejlepší kávou, zmrzlinou Puro Gelato a také s unikátní kávou v kornoutku neboli “coffee in a cone”. GRILL GRILL láká na exkluzivní italské Arristocini, které v Praze jen tak nenajdete.

Terasy Harfa jsou také dějištěm 9. ročníku letní́ scény Harfa s koncerty, divadelními představeními a dalšími akcemi pro děti i dospělé (kompletní program na www.letniscenaharfa.cz). Oblíbenou atrakcí je zdejší DinoPark, nadšení dětí zaručeně vzbudí i nové hřiště a nejrůznější pohybové́ aktivity pod otevřeným nebem.

,,Chystáme filmové večery, sportovní přenosy nejznámějších fotbalových lig na velkoplošní obrazovce a další kulturní akce. Ráno u nás můžete cvičit jógu, odpoledne zkouknout pohádky s dětmi a večer třeba zůstanete na letní kino se skvělou večeří a pivem,“ představuje Gabriela Škodáčková, ředitelka sekce maloobchodních pronájmů společnosti Dejsiprostor. Tým Gabriely spolupraceje na oživení nevyužitých veřejných i komerčních prostor.

 

Vedle tradičních sušenek Lotus Biscoff si spotřebitelé mohou dopřát pomazánku Lotus Biscoff a nově také zmrzlinu.

Tradiční karamelizované sušenky Lotus Biscoff v typickém červeném obalu zná snad každý. Sušenky Lotus Biscoff určené převážně ke kávě či jako přísada na pečení se vyrábějí v Belgii už téměř 100 let a na českém trhu jsou k dostání od roku 2003. V Belgii jsou zmrzliny Lotus Biscoff v prodeji už od roku 2009 a letos doputovaly i na český trh, a to hned ve dvou variantách – zmrzlina na dřívku nebo v kelímku.

„Lotus Biscoff 250 g jsou již téměř třetím rokem nejprodávanějšími sušenkami na českém trhu. S růstem kategorie zmrzlin, a především díky zkušenostem z jiných evropských zemí, jsme se rozhodli, že zmrzliny Lotus Biscoff uvedeme i na český trh,“ komentuje Tomáš Zbořílek, Sales & Marketing Director CZ&SK. „V Belgii jsou zmrzliny Lotus Biscoff úspěšné už od uvedení na trh v roce 2009, vloni byly zařazeny do prodeje také ve Velké Británii a Francii. Zmrzlina na dřívku se dokonce v obou zemích dostala mezi top 10 nejprodáva­nějších zmrzlin, a to stejné očekáváme i u nás,“ dodává.

Zmrzliny Lotus Biscoff bude moci český spotřebitel ochutnat ve dvou variantách – na dřívku je to Lotus Biscoff Original, v kelímku pak najde v obchodech hned tři příchutě: Lotus Biscoff Original, Lotus Biscoff slaný karamel a Lotus Biscoff s kousky belgické čokolády. Právě tyto tři příchutě vyplynuly z testování preferencí spotřebitelů na českém trhu. Do budoucna se značka Lotus Biscoff chystá nabídku zmrzlin ještě rozšířit.

Zmrzliny Lotus Biscoff jsou k dostání v běžné maloobchodní síti (supermarkety a hypermarkety Globus, Makro, Kaufland a Tesco) nebo v online prodejnách potravin jako Rohlík.cz nebo Košík.cz.

Více na www.lotusbakeries.cz.

 

Ačkoli to tak nemusí vypadat i letos se přes veškerá zdravotně ekonomická úskalí podařilo nastartovat a libovolně rozproudit jarní sklízení a výrobu toho nejlepšího, co většina světových čajových oblastí z celého roku nabízí.

Tu snadno, jinde s výraznějšími problémy, leckde se zdálo, že čajové delikatesy nevzejdou na světlo renomovaných burz. Již nyní se ovšem těšíme ze sběrů, které v různých částech světa probíhají od začátku března.

SHINCHA Z JIŽNÍHO JAPONSKA
Čajová jarní sezóna v Japonsku začíná v březnu a končí kolem poloviny června. Práce začínají nejdříve na jihu (ostrovy pod Kjúšú) a se stoupajícími datumy se otevírají plantáže směrem k severu (Kjúšú a Honšů). Nápojem tohoto období je Shincha (šinča) – první jarní, či roční, sběr. Tímto termínem se v Japonsku označují úplně první sklizně z jednotlivých zahrad, první čaje uvedené na trh a také čaje, jež se na daných plantážích seberou i ve vícerých dnech ovšem do doby, než se keříky zastřihnou k růstu pro druhou sklizeň.

Nejtypičtějšími druhy jsou na japonských ostrovech Sencha (nejtypičtější čaj), Kabuse (Sencha z časově částečně zastiňovaných zahrad) a Fukamushi (nejdéle propařovaný).
Jako první zástupce letos do Česka z Ósaky vzlétl Shincha z oblasti Kagoshima a to 12.5. Jedná se o nejvýznamnější oblast na jihu Kjúšú.

POKLADY VÝCHODNÍ ČÍNY
To nejlepší z Říše středu, alespoň podle slavných legend, pochází z východních provincií Četijang, Tiangsu, Anchuej a poutního buddhistického ostrova Pchutuošan. Jemnější jarní slunce, bohatost vzdušné vlhkosti zadržovaná takřka nekonečnými skalními a horskými masivy spolu s přímořským povětřím dává každý březen a duben vzniknout těm nejkřehčím, nejsladším a nejaromatičtějším vrcholovým lístkům. Na svět tak přichází šestice nejvěhlasnějších zelených čajů Číny.
Long jing (Dračí studna) – neslavnější čínský čaj vůbec. Pochází od bohatého města Changžou přímo z Údolí Dračí studny a přilehlých soutěsek, bohatě se prodává a připravuje v malebných čajovnách na břehu Západního jezera.
Bi luo chun Taihu (Modrozelené spirálky jara) – nápoj básníků, literátů a zahradních architektů z přes 2500 let starého města Su-čou. Pěstuje se asi 20km od města na svazích u obrovského jezera Taj-chu. Jen odtud pochází jeho originál, který jest často napodobován v jiných částech ČLR i na Tchajwanu.
Huangshan mao feng (Ochmýřené vrcholky ze Žlutých hor) – čaj buddhistických mnichů a císařů pochází z malebných údolí jednoho z nejpůsobivějších pohoří provincie Anchuej. Zpracováván zcela strojově, místy i po staru ručně, k mání jest na horských tržištích i v podhorském historickém městečku Tungši.
Lu an gua pian (Melounová semínka) – tento velejemný a ušlechtile sladký druh se pěstuje na okraji Anchuej v horách Ta-pie-šan. Používají se první a druhé lístky, které zbydou po odtrhání tipsů (nerozvinutých vrcholových) zámotků, jež se upotřebí na výrobu bílého čaje.
Tai ping hou kui (Opičí náčelník z Taj-pingu) – za tímto musíme opět do provincie Anchuej, kde leží velmi odlehlá jezerní oblast a vesnice Chou-keng (Opičí hora). Čaj nesoucí jméno slavné postavy Opičího vůdce z románu Putování na Západ bývá zpracováván speciálním lisováním a sušením mezi deskami pokrytými textilií.
Pu tuo fo cha (Buddhův čaj z Pchu-tuošanu) – asi 3h cesty rychlolodí ze Šanghaje Žlutým mořem na ostrov Pchu-tuošan proudí každý den zástupy duchovních poutníků nejen za 300 magickými svatyněmi a posvátnou horou, ale i za naprosto špičkovým čajem z droboučkých listů a pupenů.

STABILITA ČÍNY ZÁPADNÍ
Této krajině dominuje velečajová provincie Junnan a Sičuan. Zatímco v Junnanu panují subtropy a střídání období sucha a dešťů, v Sičuanu je výraznější rozdíl mezi čtyřmi ročními obdobími. Junnanské čaje tak bývají celoročně v podobné kvalitě, sbírá se častěji a čerstvý čaj ve špičkové jakosti putuje do světa několikrát do roka. Do Čech proto přicházejí junnanské zelené i červené čaje dle potřeby již od ledna.
Sičuánskou typicky jarní specialitou je Meng ding huang ya (Žluté výhonky z hory Meng ding) – nejslavnější žlutý čaj. Zpracováván na úbočích buddhistické hory, jíž vévodí starobylý klášter donedávna vedený starou mniškou – mistryní výrobní technologie.

Zdraví, štěstí a vždy Dobrý čaj přeje čajovník Hubert Hátle – Dobrá čajovna Václavské nám. Praha

O jubilejní třicátou Zlatou pivní pečeť se utká rekordních 1300 vzorků piva. Největší pivní slavnost v Česku vypukne 17. února v Českých Budějovicích

Nezávislá společnost Bureau Veritas bude dozorovat třicátý ročník mezinárodního festivalu Zlatá pivní pečeť. Největší soutěžní událost svého druhu v Česku proběhne ve dnech 17. až 22. února 2020 na Výstavišti v Českých Budějovicích. Jubilejního souboje o Zlatou pivní pečeť se účastní více než 240 pivovarů v celkem 35 kategoriích, což je nejvíce za celou historii festivalu. Soutěžit se bude také ve dvou kategoriích ciderů. Na třicátý ročník přijede do města 500 tuzemských i zahraničních degustátorů.

Zúčastní se i pivovar z Tchajwanu, který vaří pivo z čajových lístků
„Letošní 30. ročník festivalu přilákal do soutěže rekordních 1300 vzorků piva, což je nejvíce v historii celého festivalu. Letos jsme klání rozšířili o dvě kategorie, Sour pro takzvané kyseláče, a India Pale Lager pro za studena chmelené ležáky,“ informuje ředitel festivalu Alois Srb. Nejpočetnější zahraniční účast mají v soutěži pivovary ze Slovenska, Německa, Ruska a Ukrajiny. Do soutěže se přihlásil i pivovar Sierra Nevada z USA nebo tchajwanský pivovar z města Tchao-jüan, který používá listy čajovníku a sušené plody z tropického ovocného stromu longan. „Zájem o účast v soutěži projevily všechny nejlepší malé pivovary z České republiky. Nepřihlásily se naopak ty tuzemské pivovary, které mají obavy, že v přísných podmínkách soutěže neobstojí. Zlatá pečeť se nedá vyhrát za peníze nebo z protekce. Letos poprvé bude na špičkovou úroveň kontroly a certifikace dohlížet i analytický stroj Anton Paar, který bude posuzovat parametry soutěžních vzorků,“ přibližuje Jakub Kejval ze společnosti Bureau Veritas, která pravidelně dohlíží nad regulérností soutěže.

Co všechno inspektoři hlídají u degustátorů
Hodnocení soutěžících pivovarů je anonymní a vícekolové a o vítězi rozhoduje například chuť piva, jeho plnost, hořkost nebo říz. „Již mnoho let jsme garanty objektivity soutěže a dohlížíme na to, aby například degustátoři nechodili do zázemí a nezjišťovali dopředu, jaký vzorek kterému pivu patří. Nebo aby zpětně nepřepisovali známky, které udělili již hodnoceným pivům, či aby nedopatřením opakovaně nehodnotili stejné vzorky piva. Musím zdůraznit, že za dobu naší spolupráce s organizátory soutěže nedošlo k žádnému závažnému pochybení,“ konstatuje Jakub Kejval ze společnosti Bureau Veritas, která bude na festivalu jednou z hlavních dozorčích a certifikačních autorit.

Jaké panují trendy na trhu s pivy v Česku
Bureau Veritas nedohlíží jen na regulérní průběh soutěžního pivního festivalu, ale všímá si také spotřebitelských trendů na trhu s pivy. „Polovinu spotřeby piva v Česku tvoří tradičně ležáky, tedy piva spodně kvašená se stupňovitostí 11 – 12 %. Na druhém místě jsou pak lehčí výčepní piva. Zbývajících asi pět procent zaujímají nealko piva a různé pivní mixy a speciály, kterých se v tuzemsku ročně vypije na 430 tisíc hektolitrů. Přestože je tato kategorie piv na trhu zastoupena nejméně, velmi čile se rozvíjí a každý rok vznikají desítky nových variant ovocných mixů v nealkoholických a nízkokalorických variantách. Cílovou skupinou jsou zejména mladí lidé, zejména pak ženy,“ říká generální ředitel Bureau Veritas Jakub Kejval.

Certifikáty, které deklarují kvalitu výroby piva
Společnost Bureau Veritas s pivovarnickým průmyslem úzce spolupracuje také při získávání certifikátů kvality a bezpečnosti. „Dříve měly menší pivovary největší zájem o systém HACCP, ale nyní se chtějí vyrovnat svým větším konkurentům a preferují certifikaci FSSC 22000. Největší pivovary mají komplexní požadavky na prověření důležitých firemních procesů, protože to po nich vyžadují potravinářské řetězce. Velcí hráči preferují například certifikaci systému managementu kvality podle ISO 9001 nebo systém managementu bezpečnosti potravin FSSC 22000, což je ucelené certifikační schéma určené pro systém managementu bezpečnosti potravin,“ uzavírá David Šíma z Bureau Veritas.
tz