Hovězí boloňská omáčka a Rajčatová bazalková omáčka, to jsou novinky, které připravila značka Panzani pro své zákazníky. Omáčky ze 100% ingrediencí přírodního původu, pečlivě vybraných pro jejich kvalitu, a bez konzervantů zaručují autentickou chuť.

Rajčatová bazalková omáčka, jedna z nejklasičtějších a nezaměnitelných omáček, představuje kombinaci čerstvé bazalky a italských rajčat.

„Bazalku pěstujeme na severu Itálie, aby byla zaručena její kvalita. Bazalka pochází výhradně ze semen „Ocimum basilicum“ typu Genovese nebo Italico,” vysvětluje Ivana Zajícová, marketingová manažerka Panzani. „Bazalku sklízíme v noci a brzy ráno, aby byla zajištěna dostatečná teplota pro skladování a zpracování, které probíhá do 48 hodin od sklizně. Právě díky tomuto procesu si mohou naši zákazníci užít chuť čerstvé bazalky po celý rok,” doplňuje. Bazalka se pěstuje venku, sklízí a krájí se rovnoměrně, přičemž dodavatelé garantují absenci konzervačních látek a barviv.

Druhou novinkou je Hovězí boloňská omáčka, v které oblíbenou boloňskou omáčku doplňují vybrané kousky hovězího masa s jemnou texturou. Tato varianta rozšiřuje řadu boloňských omáček Panzani (Boloňská omáčka, Boloňská omáčka s masovými kuličkami).

Obě novinky rozšiřují současnou řadu rajčatových omáček, k jejichž výrobě se využívají čerstvá rajčata vypěstovaná na italských polích, nikoliv ve skleníku. Rajčata dozrávající přímo na italském slunci získávají tak svou jedinečnou chuť a aroma, které jsou nenahraditelné. Díky následnému rychlému zpracování si tyto vlastnosti uchovávají i nadále. „Sezóna rajčat je mezi červencem a říjnem, pouze v tomto období sklízíme naše rajčata, aby byla zralá, plná slunce a chuti. Díky rychlému zpracování do 48 hodin od sklizně si rajčata zachovají svou chuť a nutriční vlastnosti,“ říká I. Zajícová.

Doporučená maloobchodní cena omáček s gramáží 400 g je 79,90 Kč. K dostání budou ve vybraných řetězcích v průběhu podzimu.

Více informací na: www.panzani.cz

Ne nadarmo je Česká republika považována za zemi piva a pivovarnictví. Pivo má u nás dlouhou tradici a vaří se zde přes tisíc let. Tento oblíbený nápoj svou dnešní podobu dostal až v polovině 19. století, kdy čeští pivovarníci uvařili první zlatý ležák a vzniklo tak naše nejslavnější pivo, které posiluje naši dobrou pověst po celém světě. I přes dlouhou tradici však kolem českého zlatého ležáku koluje řada mýtů a polopravd. 

„Po pivu se tloustne” a další mýty 

„O pivu toho vím opravdu hodně, ale stejně se stále dozvídám něco nového. Zřejmě i proto se s pitím i výrobou piva pojí řada mýtů, které často slýchám v práci od svých hostů nebo i během rozhovorů s přáteli,” říká Monika Nápravníková, hlavní tapsterka v zážitkové expozici Pilsner Urquell: The Original Beer Experience na pražském Václavském náměstí.  „Můj oblíbený mýtus je, že po pivu se tloustne. Pravda je, že pivo opravdu není dietní nápoj, ale pokud se pije v přiměřeném množství, přibírání na váze nezpůsobí. Na sto mililitrů má pivo podstatně méně kalorii než třeba bílé víno,” dodává pivní sommeliérka a finalistka soutěže Master Bartender. S pitím piva ale často roste chuť k jídlu. Dalo by se tak říci, že se spíše tloustne po jídle, které s pivem lidé konzumují. Jen málokdo navíc zůstane u jedné třetinky piva. Jistá souvislost s přibíráním na váze a pitím piva proto opravdu existuje.

Snad skoro každý někdy slyšel, že plzeňské pivo je dobré na trávení, protože je narozdíl od ostatních zásadité. Všechna piva, včetně toho plzeňského, jsou ale ve skutečnosti poměrně dost kyselá. Plzeň má však jednu z nejnižších kyselostí. Pozitivní vliv piva na trávení souvisí spíše s vyšším obsahem hořčin, které podporují vylučování žluči a urychlují trávicí procesy. „U plzně je hořkost výraznější, proto jsou možná blahodárné účinky na žaludek připisované právě jí,” naznačuje Monika Nápravníková.

Byla Plzeň opravdu prvním pivem svého typu? 

Přestože je historie piva je bohatá a doprovází nás již od počátků civilizace – první pivo bylo údajně objeveno náhodně v časech rozkvětu Mezopotámie. To ale nemělo s klasickým pivem, jak ho známe, téměř nic společného. Svou podobu získalo až v průběhu 19. století, kdy se způsoby výroby piva postupně zdokonalovaly, až v Plzni spatřil světlo světa první zlatý ležák.

„Dříve se vařila se spíše svrchně kvašená piva, která kvasí při poměrné vysokých teplotách. Spodně kvašená piva (ležáky) naopak potřebují chladné prostředí, proto byly pod pivovarem v Plzni vykopány dlouhé sklepy zachlazované ledem – ležáky se tak v té době vařily jen výjimečně, například v Bavorsku,” vysvětluje Monika Nápravníková z expozice Pilsner Urquell: The Original Beer Experience, která přibližuje historii českého piva.  „Před Plzní byla spíše tmavá, zakalená. To proto, že dříve nedokázali dobře regulovat teplotu sušení sladu, se zrna pražila nad otevřeným plamenem a tím pádem se často pálila a vznikal tmavý slad. Plzeň byla opravdu první ležák krásné zlaté barvy na světě,” vysvětluje.

„Plzeň” je opravdu jen jedna 

S plzeňským pivem se pojí mýty o různé kvalitě piv. Někdo si myslí, že piva určená na export jsou méně chutná než piva pro český trh. Někdo tvrdí, že to je proto, že se dokonce vaří v jiných pivovarech. „Nemálo mých hostů si myslelo, že se plzeň vaří i jinde než v Plzni. Pravda je taková, že to v minulosti zkusili v Polsku a někde v Rusku, ale poměrně rychle od toho upustili, protože to nefungovalo. Takže až na tyhle dva krátké pokusy se Plzeň vaří doopravdy jen a jen v Plzni,” vysvětluje zkušená výčepní, která o pivu dokáže mluvit hodiny. Své znalosti pak předává hostům na degustační večeři s pivním párováním, kterou Pilsner Urquell: The Original Beer Experience svým návštěvníkům nabízí.

Právě tam hovoří i o dalším rozšířeném mýtu – že exportní pivo má horší kvalitu než to, co si koupíme doma. Exportní piva zpravidla prochází akorát pečlivější pasterizací, aby přežila dlouhé a náročné cestování. Za zhoršenou chutí piva, které si koupíte v zahraničí může stát spíše nesprávné zacházení během přepravy, nesprávné skladování, a především nesprávná péče o výčepní zařízení v hospodách.

Je plzeň opravdu „dvanáctka”? 

Většina lidí se při výběru piva řídí také číselnými údaji – zpravidla 10,11,12, kterými jsou jednotlivá piva označována. Mnozí si zároveň myslí, že tyto údaje vyjadřují množství alkoholu v pivu. Tento omyl proto stojí za rozšířeným mýtem, že plzeňské pivo se 4,4 % alkoholu nemůže být „dvanáctka”.

Tato čísla ale množství alkoholu nevyjadřují a souvisí s ním jen částečně. Uvádí poměr zkvasitelného extraktu v mladině (cukry), ze kterých je pivo kvašeno. Spíše, než o množství alkoholu tak napovídá, jaký chuťový zážitek z daného piva budeme mít. Občas se tak můžeme setkat s „desítkou”, která bude mít i 5 % alkoholu, protože pivo nechal sládek více prokvasit.

Sládek pivo vaří, výčepní ho dělá

Hodně lidí věří, že na způsobu čepování piva příliš nezáleží a že se jedná spíše o reklamní tah hospod a výmluvu pivovarů. Správný způsob načepování piva je však pro chuť piva zásadní – i proto můžete mít pocit, že vám čepované pivo zkrátka chutná více než správně vychlazené pivo z lahve.

„Při nalévání piva do sklenice z láhve bohužel nikdy nevytvoříme krásnou hustou krémovou pěnu, která je pro správný chuťový zážitek zásadní. Pěna nám zároveň chrání pivo před zvětráváním, takže dobře načepovaná hladinka vám vydrží déle čerstvá a chutná.” vysvětluje tapsterka Monika Nápravníková. „Na druhou stranu je zásadní také správný způsob čepování. Například plzeň načepovanou z výšky do suchého půllitru bych si s chutí nedala. V naší Škole čepování proto ukazujeme hostům, jak pivo načepovat, ale také jak na první pohled poznat, že vám přinesou opravdu dobré pivo,” dodává.

Obliba hotových trvanlivých jídel i nadále mírně roste. Trvanlivé „hotovky“ se hodí na výlety do přírody, prodloužený víkend na chatě, ale i na rodinnou dovolenou. Zkrátka všude tam, kde nechceme trávit čas zdlouhavým vařením a kde oceníme jejich dlouhou dobu trvanlivosti. Aby byla příprava hotových jídel ještě jednodušší, přichází značka Hamé na trh s novým obalem doypack. Důvodem změny a zároveň hlavní výhodou nového obalu je jeho praktičnost — v batohu nezabere příliš místa, obal je lehčí, a navíc je vhodný do mikrovlnky. Osm klasických hotovek, kam mimo jiné patří třeba oblíbený segedínský nebo hovězí guláš či mexické kuře.

Tradiční řada hotových jídel získala díky novým obalům řadu výhod. „Původní kelímky EasyCup byly poměrně těžké a zabíraly dost místa. Rozhodli jsme je proto nahradit doypacky, které jsou skladnější a ideální například pro cestování nebo pěší turistiku. Doypack je navíc vhodný i do mikrovlnky, po 3 minutách máte na stole plnohodnotný oběd nebo večeři,“ vysvětluje výhody doypacků Eliška Kosinová, produktová manažerka Hamé pro segment trvanlivých hotových jídel, která patří do portfolia Orkla Foods Česko a Slovensko.

Hamé nabízí hotová jídla v osmi příchutích — Segedínský guláš, Chilli con Carne, Western Fazole, Hovězí guláš, Mexické kuře, Lečo s klobásou, Špagetka a Fazole s koktejlovými párky. „Jde o známé produkty, které sice dostaly nový obal, ale chuť zůstává stále stejná,” dodává Eliška Kosinová. Hotovky v nových obalech jsou dostupné již od června ve vybraných řetězcích.

Orkla Foods Česko a Slovensko a.s.

Společnost Orkla Foods Česko a Slovensko zaměstnává více než 2000 pracovníků a zaujímá pozici druhého největšího výrobce balených potravin v Česku. Mezi její nejznámější značky patří Vitana, Májka, Hamé, Znojmia, Otma nebo Masox. Své produkty – koření, polévky, pomazánky, bujóny, hotová jídla, džemy, kečupy, sterilovaná a mražená jídla atd. – v česku vyrábí v deseti závodech a vyváží do zhruba čtyř desítek zemí celého světa.

Fleky ze semolinové mouky – to je letošní novinka prémiové značky těstovin Panzani.  Jejich neobvyklý, kosodélníkový tvar umožňuje velmi efektivní, moderní servírování jídel. Na českém trhu jsou to první fleky vyrobené výhradně ze semolinové mouky.

Právě nové fleky jsou spojením tradiční a moderní gastronomie, protože i ve střední Evropě jsou fleky v různých podobách součástí zdejší kuchyně již několik století, ovšem fleky Panzani, vyrobené ze semolinové mouky, splňují současné požadavky na lehkou, vyváženou stravu a na zdravou výživu. Navíc se díky semolinové mouce nelepí, takže na talíři budou vypadat vždy atraktivně.

S novými fleky si můžete vyzkoušet nejrůznější způsoby jejich přípravy a vychutnat si je vždy al dente. U nás nejčastější způsob přípravy – zapečené s uzeným masem nebo šunkofleky, můžete obohatit o další ingredience, jako jsou houby, zelí, zelenina a podobně. A právě díky semolinové mouce, z níž jsou fleky vyrobené, už se nemusíte obávat, že by se spekly nebo slepily v nevzhledný kus hmoty.

Fleky můžete také připravit s nejrůznějšími omáčkami, masem, rybami či mořskými plody. Své uplatnění najdou i ve studené kuchyni, třeba v těstovinových salátech. Zajímavý je také obal – všimněte si, že na boční straně je velmi jednoduchá pomůcka pro odhad jedné porce Fleků.

Nové Fleky Panzani se v průběhu podzimu objeví postupně v prodeji v maloobchodní síti Tesco, Globus, Billa, už nyní jsou dostupné v e-shopu Rohlik.cz, výhledově pak také třeba i v prodejnách Albert a na e-shopu Košík.cz.