Bartida představuje pekelně hříšné likéry Čert a Hruška

Bartida likéry se výborně hodí k degustaci především v sychravém podzimním období, kterému dominují deště. Listy se zbarvují do pestrých barev, ubývá sluníčka a objevují se první mrazíky. Sáhněte v těchto dnech po likéru Bartida Hruška, který je vyroben z prvotřídní pálenky hrušek Williams. Připravit si můžete i horké nápoje. Až zaklepe na dveře Vašich domovů Čert a Mikuláš, okořeňte si nostalgický večer se stylovým likérem Bartida Čert, který Vás zahřeje a pohladí na duši svojí višňovou vůní. Veškeré ingredience jsou k dostání na www.bartidashop.cz.

BARTIDA ČERT

Bartida Čert je rumová specialita vyrobená smísením vynikajících zralých višní a kvalitního tuzemáku. Nápoj obsahuje 30 % alkoholu a má za sebou velmi dlouhou historii. Pochází již z dob Rakouska-Uherska, kdy zastával čestné místo v každé vyhlášené restauraci. Bartida Čert se vyrábí z 100% čerstvé višňové šťávy, tuzemského rumu, cukru a ovocného destilátu. Likér charakterizuje jeho neodolatelná vůně vanilky s podtóny karamelu. Chuťové pohárky pohladí sladkokyselá příchuť černých višní a tradiční chuť českého tuzemáku. Nejlépe si likér vychutnáte chlazený v čisté podobě, nebo v mixu s Kofolou či jinými kolovými nápoji.

BARTIDA HRUŠKA

Hruškový likér Bartida je unikátním propojením ovocné pálenky a hruškového moštu. Jeho základem je vysoce kvalitní pálenka z odrůdy hrušek Williams. Výslednou podobu likér dostává během smísení s hruškovým moštem a následnou filtrací. Po výrobě zraje minimálně půl roku s ovocnými cukry, díky kterým získává likér svou dokonalou a vyváženou chuť. Bartida Hruška vyniká světle nazlátlou barvou, výraznou vůní hrušek Williams, jemností a vyrovnanou zakulacenou chutí. Dokonalá je servírovaná a vychlazená na teplotu 12°C.

 

Nový TV program pro kutily i milovníky gastronomie

Hledáte tipy na chutné recepty nebo inspiraci, jak si vylepšit bydlení? Pak je tu nový televizní kanál, který vám nabízí nepřeberné množství nápadů. Kulinářské pořady, dokumenty o jídle z celého světa nebo praktické návody, jak domů vnést nejnovější trendy ze světa bydlení, přináší lifestylový program CANAL+ Domo. Do své nabídky ho k 1. 12. 2020 zařadila satelitní a internetová televize Skylink.

Nový CANAL+ Domo v HD vysílaný v češtině je tu pro všechny diváky s vášní pro vaření a péči o dům a zahradu, kteří ocení praktické tipy a návody, „jak na to“. Pořady o gastronomii nabízí pestrý mix témat, mezi nimiž nechybí recepty na jednoduchá, a přitom kvalitní jídla, kulinářské reality show nebo dobrodružné výpravy za světovou gastronomií.

Jak vnést do domu skutečné teplo domova, poradí řada zajímavých pořadů zaměřených na moderní trendy v bydlení. Přináší užitečné rady, jak si zvelebit nejen interiér, ale i zahradu či jak si poradit s přestavbou a rekonstrukcí, aby byl výsledek opravdu dokonalý. Recepty a vybrané návody budou k dispozici také na webových stránkách www.canalplusdomo.cz, aby se diváci mohli k chytrým trendy nápadům z televizní obrazovky kdykoli v klidu vrátit.

Spuštění televizního kanálu CANAL+ Domo je pro nás přelomovým okamžikem. Jedná se totiž o historicky první program z produkce Groupe Canal+, který se na českém trhu objevil. Čeští diváci sice mohli seriály z dílny Canal+ sledovat již dříve, exkluzivně u Skylinku, nyní však mají poprvé možnost užít si kompletní nový televizní kanál,“ říká Jaromír Glisník, člen představenstva společnosti M7 Group, provozující značku Skylink.

CANAL+ Domo bude součástí programové nabídky balíčku Smart, po celý prosinec bude však přístupný všem divákům
v rámci volného vysílání.

Technické parametry pro naladění programu:

Program: CANAL+ Domo

Pozice ve FastScan: 25

Satelit: Astra 23,5°E

Kmitočet: 12 012 MHz

Polarizace: vertikální

FEC: 2/3

Symbolová rychlost: 29 900 kS/s

Norma: DVB-S2/8PSK

Pilot: OFF

 

PR M7 Group

V Plzni zahájil provoz experimentální minipivovar PROUD – nabídne pivní speciály včetně malých sérií piv

Experimentální plzeňský minipivovar PROUD zahájil v testovacím režimu výrobu. První pivní speciály z jeho produkce budou začátkem prosince v prodeji v e-shopu na https://eshop.pivovarproud.cz. PROUD sídlí v bývalé elektrárně v areálu Plzeňského Prazdroje. Více než stoletá budova původní elektrárny stojí na soutoku řek Mže a Radbuzy, právě energie elektrického proudu a síla proudu řeky daly pivovaru název.

Za novým experimentálním minipivovarem stojí sládková Lenka Straková, která má na starosti receptury a dohled nad vlastním vařením a zráním piv, a Michal Škoda, který řídí provoz pivovaru. „S Lenkou jsme se potkali u projektu Volba sládků. Oba nás vždycky bavilo objevovat rozmanitý svět pivních stylů, Lenku v rámci velkých várek, které obohacovaly nabídku hospod, mě při domácím experimentování. Oba rádi zkoušíme něco nového. A tak vlastně všechno celkem přirozeně spělo k tomu, abychom spolu rozjeli minipivovar,“ říká Michal Škoda. Zatím má minipivovar 7 zaměstnanců.

PROUD bude vařit celkem pět stabilních pivních speciálů: čtyři metodou svrchního kvašení a jeden ležák. Tato nabídka se v čase promění a přibydou k ní také menší várky experimentálních pivních specialit. Do jejich přípravy se kromě expertů minipivovaru zapojí i další pivovarští odborníci z tuzemska i zahraničí. PROUD bude také spolupracovat s dalšími řemeslnými pivovary. „Chceme z našeho minipivovaru udělat místo pro setkávání s českými i zahraničních sládky, akademiky, pivními experty i milovníky pivních speciálů. Diskuse se mají stát podnětem k vytváření nových pivních receptur a zkoušení různých výrobních postupů,“ říká ředitel nového pivovaru Michal Škoda.

V plánu je roční produkce několika tisíc hektolitrů piv z kvalitních surovin od domácích i zahraničních dodavatelů. Ve stálé nabídce pivovaru PROUD je nyní TheMže – Pale Ale 10, Ventill – ležák 11, Soutock – žitná IPA 13, Cotel – Stout 14 a nealkoholické pivo Proovan inspirované stylem Hazy IPA. Všechna piva jsou nefiltrovaná a nepasterizovaná, pouze nealko je (kvůli vysoké náchylnosti ke kontaminaci) pasterizované. „Šli jsme napříč pivními styly, tak aby naše nabídka byla co nejpestřejší. Hodně jsme přitom dbali na pitelnost, v základním sortimentu proto nemáme piva s vysokým obsahem alkoholu,“ přibližuje sládková Lenka Straková a dodává: „Stávající nabídku doplní menší várky. Chceme hodně experimentovat, zkoušet a používat třeba různé koření nebo ovoce, některá piva budou zrát ve speciálních dubových sudech po whisky nebo jiných destilátech.“

Celková investice do rekonstrukce historické budovy a vybavení pivovaru se pohybuje v řádech desítek milionů korun. Srdcem pivovaru je varna o objemu 30 hektolitrů z Pacovských strojíren, další technologie byly vybrány tak, aby umožňovaly vyrábět piva různých stylů. Pivovar PROUD počítá s distribucí v rámci České republiky. Zaměřit se chce na prodeje hlavně na velkých městech. Speciály bude stáčet do sudů a lahví. Čepované pivo se postupně objeví v nabídce pivních barů a hospod orientovaných na pivní speciály. Nemíří tak do klasických hospod, kam se chodí primárně na ležáky a výčepní piva. Lahvové pivo pak bude minipivovar nabízet ve dvou variantách – třetinkách a tři čtvrtě litrových lahvích. Kromě specializovaných prodejen bude dostupné také v internetových obchodech s potravinami, jako je například Rohlík.cz.

KONTAKT

Pivovar PROUD

U Prazdroje 64/7, 301 00 Plzeň https://pivovarproud.cz/

 

 

Netradiční vánoční drink? Zkuste koktejl s Yuzu tea

Je tu advent. Čas Vánoc a silvestrovských oslav se nezadržitelně blíží. Pátrání po tom, jaké dárky si rodina přeje, uklízení, pečení, vaření a nakupování. Prostě spousta „dospěláckých“ povinností a málo odměn. Co takhle deka, křeslo a vánoční koktejl? Máme pro vás tip na něco opravdu dobrého a netradičního.

Skvěle chutná i vypadá

 Yuzu tea je jedinečná asijská dobrota s výbornou chutí, netradiční vůní a vitaminy. Vykouzlíte z něj spoustu nápojů, od ledových alkoholických i nealkoholických koktejlů až po horký čaj či netradiční kávu: „Ovoce yuzu dává nápojům opravdu zajímavou chuť. Yuzu tea ocení dospělí, kteří si z něj můžou namíchat koktejl. Výborné je třeba spojení s ginem a tonikem. Připravit z něj můžete ale i krásně barevné limonády pro děti,“ říká Eliška Hynková ze společnosti Yuzu. Výhodou je právě i žlutooranžová barva, která vznikne spojením yuzu a medu: „V průhledné sklenici odstín krásně vynikne, takže jde nejen o chutný, ale i estetický prvek všech slavnostních drinků,“ doplňuje Hynková. Pokud si v zimě rádi dopřeje spíše něco na zahřátí, můžete do horkého Yuzu tea přidat například rum nebo jiný oblíbený alkohol. Fantazii se zde meze nekladou.

Yuzu tea má mimo skvělou chuť i další výhodu. Je zdrojem vitaminů a antioxidantů – zejména vitaminu C. Šťáva, kůra i semena mají řadu pozitivních účinků, nejen antioxidační, ale také protizánětlivé, protirakovinné či antimikrobiální vlastnosti. 1

Vánoční“ Yuzu gin tonik

  • 40 ml kvalitního ginu

  • 10 ml / 13 g yuzu (1 čajová lžička)

  • 100 ml toniku

  • Led

V koktejlové sklenici smícháme gin se lžičkou Yuzu tea. Skleničku do 2/3 zasypeme ledem a dolijeme tonikem.

 

Hledání nejlepšího Vinařství roku 2020 začíná, letos živěji a hlavně virtuálně

Nejvyšší oborová soutěž Vinařství roku, vyhlašovaná Svazem vinařů, se navzdory epidemii bude konat i letos. Značná část 11. ročníku soutěže se přesunuje do online prostředí, a slibuje tak mnohem dynamičtější a intenzivnější průběh. Registrace uchazečů bude probíhat od 1. do 31. prosince prostřednictvím online přihlášky. Vinařství roku pořádá Svaz vinařů ČR za finanční podpory Vinařského fondu.

Přihlášená vinařství budou dle objemu produkce rozdělena do třech kategorií – malé, střední a velké vinařství, z nichž následně odborná komise vybere ta nejlepší jako vítěze jednotlivých kategorií absolutního vítěze, držitele titulu Vinařství roku 2020. Tento titul může získat pouze vinařství, které vyniká ve vinařském oboru a svým podnikáním nadmíru pozitivně vybočuje z řady ostatních vinařství v České republice. Na rozdíl od nespočtu tuzemských i světových soutěží vín tedy nestačí pouze mimořádná kvalita vyráběných vín.

Na internet se přesouvá hlavně veřejná část soutěže včetně vyhlášení vítězů. Základní platformou se všemi informacemi se stane samozřejmě web soutěže s jeho rozšířeními na sociální sítě Facebook, Instagram a YouTube, kde budeme pravidelně streamovat videa. První naše video bude formou pohlednice informující, že soutěž začala a jaké jsou změny“ sdělil hlavní organizátor soutěže Martin Chlad ze Svazu vinařů ČR a dodal: „Věříme, že veškeré změny budou nakonec pozitivním impulsem pro budoucnost soutěže. Šampioni minulých ročníků a současní finalisté se na webu představí mnohem detailněji, budou mít možnost s lidmi přímo komunikovat, ale hlavně také prodávat víno.“

Tři fáze soutěže

V první fázi budou probíhat nominace jednotlivých vinařství vinařskými spolky a sdruženími, nebo se mohou vinařství nominovat sama, pokud ovšem plní veškeré povinnosti dané vinařským zákonem. Následně bude nominované hodnotit porota složená ze zástupců širší odborné veřejnosti z řad vinohradníků a vinařů, Státní zemědělské a potravinářské inspekce, odborného tisku, enologie, sommelierství, marketingu, prodeje vína, architektury nebo designu. Toto hodnocení zúží počet nominovaných na finálových devět, tedy tři zástupci z každé kategorie – malá vinařství (do 50.000 litrů/rok), střední (50.001 – 250.000 litrů/rok) a velké vinařství (nad 250.000 litrů/rok). V konečné třetí fázi posoudí sedmičlenná odborná komise přímo v jednotlivých vinařstvích, do jaké míry naplňují finalisté stanovená soutěžní kritéria, a definitivně rozhodne o vítězích.

Celý proces hodnocení bude završen 4. února, kdy budou oceněny významné osobnosti moravského a českého vinařství za záslužné počiny, a především vítězové ve třech soutěžních kategoriích a absolutní vítěz Vinařství roku 2020. Slavnostní vyhlášení se tentokrát nebude konat tradičně na brněnském výstavišti, ale proběhne naživo online formou a opět ho bude moderovat Marek Eben.

Od prosince až do poloviny ledna, do okamžiku, kdy porota vybere devět finalistů aktuálního ročníku, budou na streamu probíhat krátké medailonky deseti dosavadních vítězů. Součástí budou také online degustace a rozhovory se zástupci těchto vinařství. Zájemci si tak budou moci vína koupit a sami ochutnat. Až budou známi finalisté letošního ročníku tak bude podobnou formou prezentováno právě těchto devět vinařství.

Vítězi titulu Vinařství roku se v minulosti stala vinařství Škrobák, Víno J. Stávek, Vinselekt Michlovský, Bohemia Sekt, Hana Mádlová, Znovín Znojmo, Sonberk, Château Valtice – Vinné sklepy Valtice, Zámecké vinařství Bzenec a Vican rodinné vinařství.

Soutěž vyhlašuje a titul „Vinařství roku“ uděluje Svaz vinařů České republiky ve spolupráci s Národním vinařským centrem, za významné podpory Vinařského fondu ČR a Jihomoravského kraje.

Důležité termíny:

1. prosince 2020 – vyhlášení soutěže o titul Vinařství roku 2020 + začátek přihlašování

31. prosince 2020 – ukončení možnosti nominace a přihlášení

1. – 14. ledna 2021 – hlasování poroty – výběr devíti finalistů

22. – 27. ledna 2021 – hodnocení finalistů odbornou komisí

4. února 2021 – slavnostní vyhlášení vítězů – online přenos, stream TV

Více informací naleznete na www.vinarstviroku.cz, Facebook, YouTube a Instagram.

 

Sdružení přátel piva zveřejňuje výsledky ankety o Pivo roku 2020

Praha – Poprvé v celé historii soutěže SPP – o nejlepší piva, pivovary a pivovarské osobnosti roku – nebylo možné ceny veřejně vyhlásit a předat, z důvodů více než zřejmých. Výsledky soutěže v den původního termínu vyhlášení prezentujeme pouze tiskovou zprávou vydanou elektronickou formou.

Soutěž SPP je jediná spotřebitelská celorepubliková anketa a jde zároveň o nejstarší „novodobou“ pivovarskou soutěž v ČR vůbec. Unikátní je i systém hodnocení, který kombinuje anketní i degustační část, kdy piva s nejvyšším počtem získaných hlasů v rámci ankety, postupují do anonymní degustace, z které vyjde konečné pořadí na prvních místech. A přestože soutěž SPP za celou dobu prošla celou řadou změn (změny kategorií, počet vyhlašovaných umístění – v devadesátých letech byla vyhlašována pouze vítězná piva) – zůstává stálicí mezi ostatními pivovarskými soutěžemi a stejné je to i s celkovým počtem soutěžních kategorií.

Anonymní degustace – pod vedením profesora Ing. Tomáše Maiera, proběhla v letošním roce tak jako v minulých letech v neveřejných prostorách břevnovského klášterního pivovaru sv.Vojtěcha, dne 30.9.2020.

Výsledky v letošním roce lehce kopírují lehce rok minulý, mnohá piva a oceněné subjekty se na prvních místech objevovaly i v minulém ročníku. Nově se ale výrazně prosadila piva z nového jabloneckého pivovaru Volt, či z prostějovského pivovaru Axiom Brewery – byť skončila těsně pod stupni vítězů.

Poměr získaných ocenění mezi minipivovary a průmyslovými pivovary zůstal i v letošním roce poměrně vyrovnaný (což svědčí o letité pravdě – „pivo je buď dobré či špatné a na velikosti varny nezáleží“).

Z výsledků:

Absolutní vítězové napříč kategoriemi po skončení úvodní anketní části:

1. Primátor Weizen (kategorie pšeničných piv) ……………………………………… 382 hlasů

(nejvíc hlasů v historii SPP pro jednu konkrétní značku!!!)

2. Bernard černý ležák (kategorie tmavých (polotmavých) piv …………………….. 280 hlasů

3. Únětické pivo 10° (kategorie výčepních piv)……………………………………….. 193 hlasů

V anketní části hlasovalo 756 členů SPP z 1 498 a to pro různých 338 značek piva!

Skokan roku: Budvar 33 ležák. Zcela nové pivo, představené teprve na začátku tohoto roku, dokázalo hned zvítězit v prestižní kategorii světlý ležák.

Kompletní výsledky

Světlé výčepní pivo

Kategorii výčepních piv, lidově řečeno desítek, lze považovat co do střídání oceněných za zcela nejstabilnější, pouze pět značek se za poslední dekádu opakuje na místech nejvyšších. Letošní vítězné pivo na stupních vítězů nechybělo v naší anketě od roku 2012 a dokonce již popáté tuto kategorii vyhrálo. Vítězem se stává poctivá Únětická desítka.

1. Únětické pivo 10° ( Únětický pivovar )

2. Hubertus, světlé pivo výčepní ( Pivovar Hubertus Kácov )

3. Bernard, Kvasnicová desítka ( Rodinný pivovar Bernard )

Světlý ležák

V nejprestižnější kategorii (a tou bezesporu světlý ležák v českých zemích je) vyhrála novinka, které je stejně unikátní, jako vítězné hořké pivo, které dle svých jednotek hořkosti dostalo i svůj název. Světlý ležák Budvar 33 se tak řadí mezi poměrně hořké ležáky u nás a jeho okamžitý strmý prodej naznačuje, že se v pivovaru trefili do vkusu českých konzumentů nad očekávání.

1. Budvar 33 ležák ( Národní pivovar Budějovický Budvar )

2. Rohozec Skalák Jedenáctka ( Pivovar Rohozec )

3. Harrach Original ( Pivovar Jelínkova vila )

Silné pivo (13% EPM a výše)

Pozn. Dříve (speciální piva), než byla novou nápojovou vyhláškou přejmenována.

Letošní vítězné pivo je vařeno v menším průmyslovém pivovaru v Náchodě, který si plným právem říká specialista na speciály, a kdy jeho současný sortiment zahrnuje hned 16 pivních druhů, i svrchně kvašených. Letošním vítězem se po několika letech stává pivo Primátor 16 Exkluziv, ověnčené mnoha cenami, nejen z tuzemska.

1. Primátor 16 Exkluziv ( Pivovar Primátor )

2. Krkonošský medvěd Hopbit speciál ( Pivovar Krkonošský medvěd Vrchlabí )

3. Rohozec Třináctka ( Pivovar Rohozec )

Tmavé a polotmavé pivo bez rozdílu stupňovitosti

Tmavá piva zpravidla nabízejí bohatší chuťový zážitek než ležáky, což je způsobenou použitím tmavých sladů a dávno již neplatí, že je určené zejména pro dámy. Zcela excelentní chutí vyniká letošní vítězný mok z klášterního minipivovaru na Strahově, který dokonce obhájil i své loňské vítězství v této kategorii.

1. Svatý Norbert Dark Lager ( Klášterní pivovar Strahov )

2. Novosad a syn ( Sklárna a minipivovar Novosad a syn Harrachov )

3. Budvar tmavý ležák ( Národní pivovar Budějovický Budvar )

Pšeničné pivo (bez ohledu na barvu a EPM)

Pšeničné pivo bylo s největší pravděpodobností uvařeno poprvé u nás, za panování posledních Přemyslovců. Bohužel během druhé poloviny 19. století bylo vytlačeno ležákem, avšak dnes je opět vyhledávaným pivním stylem, zejména v letních měsících. V naší soutěži, kategorii pšeničných piv vyhlašujeme teprve po osmé. Vítězem se stalo pivo respektované i v zemi, kde je tradice těchto piv nejrozšířenější, pivo s největším počtem mezinárodních prestižních ocenění – Primátor Weizenbier.

1. Primátor Weizen ( Pivovar Primátor )

2. Zvíkovský Rarášek ( Pivovarský dvůr Zvíkov )

3. Clock Goldie 11° ( Pivovar Clock – řemeslný pivovar z Potštejna )

Světlé, svrchně kvašené pivo

Do této kategorie spadají v naší soutěži všechna světlá, svrchně kvašená piva, bez rozdílu stupňovitosti, vyjma pšeničných piv. Vzhledem k četnosti produkce piv India Pale Ale u nás, stává se souboj v této kategorii doménou pouze tohoto oblíbeného pivního stylu. Vítězné pivo překvapilo již v loňském roce svou skvělou chutí a druhým místem – nelze se tedy dnes divit jeho vítězství.

Světlé svrchně kvašené pivo

1. Zlatí Kráva 14 – Traktor IPA ( Pivovar Zlatá Kráva )

2. Primátor IPA ( Pivovar Primátor )

3. Bernard IPA ( Rodinný pivovar Bernard )

Tmavé (polotmavé), svrchně kvašené pivo

Zřejmě naše nejrozmanitější soutěžní kategorie, o čemž svědčí velká rotace pivních stylů na stupních vítězů, a také fakt, že od vzniku této kategorie v roce 2014, nikdo vítězství neobhájil.

Říká se, že tmavým pivům sluší spíše vyšší stupňovitost, což letošní vítězné pivo jen potvrzuje, neboť jde o skvostný a robustní Russian imperial stout z břevnovského pivovaru, který se vrátil ke své původní receptuře.

1. Benedikt, Russian imperial stout 21% ( Břevnovský klášterní pivovar Sv.Vojtěcha )

2. Zlatá Kráva 14 Choco Cow ( Pivovar Zlatá Kráva )

3. Volt Blackout ( Pivovar Volt )

Kyselé pivo

Zcela nejmladší kategorie, vytvořená teprve v loňském roce pro piva vzniklá spontánním, či mléčným kvašením, s nízkým pH, nejčastěji mezi 3,0-4,5.

Kyselé pivo rozhodně neznamená zkyslé pivo. U kyselého piva je kyselost žádoucí a sládek dělá vše pro to, aby výsledný produkt byl skutečně kyselý. Patří sem styly jako Lambic, Berliner Weisse (berlínské bílé), Gose či American Wild Ale (americký divoký ale). Často se k výrobě používá ovoce, což je případ i letošního vítězného piva, Zichovec Passion Fruit, které též obhájilo loňské vítězství.

1. Zichovec Passion Fruit ( Rodinný pivovar Zichovec )

2. Berliner Weisen Maracuja ( Pivovar Trilobit )

3. Ich Bin Ein Berliner, ( Radniční jihlavský pivovar /Pivovar Mad Cat )

Minipivovar roku

Sdružení přátel piva má na kategorii – a titul s tím spojený (Minipivovar roku) – registraci na Úřadě průmyslového vlastnictví, o to větší prestiž toto ocenění má.

Vítězství v této kategorie je rok od roku obtížnější, protože konkurence je stále větší. Jak to bude po letošním roce – bohužel těžko odhadovat.

Počtvrté, z toho potřetí za sebou, se vítězem stává pivovar Clock, což se zatím žádnému minipivovaru nepodařilo. Pivovar vaří stabilně 18 piv a sezónně dalších 44!

1. Pivovar Clock – řemeslný pivovar z Potštejna

2. Rodinný pivovar Zichovec

3. Pivovar Volt

Pivovar roku

Také tato kategorii podléhá pod regule chráněného titulu na ÚPV, který vlastní SPP.

Až donedávna v této kategorii – na rozdíl od kategorie předchozí – stále počet pivovarů klesal. Nicméně dnes se konkurence rozrůstá i zde, neboť mnohé minipivovary z hlediska ročního výstavu již překračují magickou hranici roční produkce ve výši 10 000 hl, a tak se stávají pivovary průmyslovými.

Totéž totiž platí pro našeho letošního vítěze, který ještě před několika lety do kategorie minipivovarů. Letošním vítězem je Únětický pivovar.

1. Únětický pivovar

2. Dudák – měšťanský pivovar Strakonice

3. Národní pivovar Budějovický Budvar

Zajímavost: První tři místa obsadili pivovary s různou formou vlastnictví. (Soukromý pivovar, městský pivovar a národní/státní pivovar ).

Pivní počin roku

Michal Pomahač z pivovaru Kytín, za Projekt Zachraň pivo a nezištnou pomoc ostatním pivovarům

Snad mimo odlehlých poustevníků není u nás člověk, kterému by ve větší či menší míře nepřevrátil život naruby Covid19. Pivovary toto pocítily se zdrcující silou hned při první vlně pandemie. A tu se objevil dvaatřicetiletý Michal Pomahač a založil s několika svými přáteli spjatými s minipivovarem Kytín, webovou aplikaci zachranpivo.cz, kde se minipivovary zaregistrují na jednotlivá odběrná místa, což spotřebitelům neskutečně usnadnilo možnost objednávání konkrétních piv a jejich následné vyzvedávání. (Minipivovary totiž zásadně prodávají piva nepasterizovaná a zpravidla ještě nefiltrovaná, což znamená, že po ukončení kvašení musí být co nejdříve zkonzumována.)

Michalu Pomahačovi tato myšlenka okamžitě vyvstala na mysli po spuštění jarního lockdownu a od samého začátku do tohoto chtěl zapojit všechny malé pivovary; segment minipivovarů totiž v žádném případě nevnímá jako konkurenční. K začátku listopadu do tohoto projektu bylo zapojeno 343 minipivovarů, řada z nich je dokonce ze Slovenska. 

Je skvělé, že i v dnešní složité době minipivovary drží při sobě a dokáží společně čelit nepřízni okolností. Projektu Zachraň pivo tak nezbývá než popřát hladkou realizaci, nicméně v dobrém slova smyslu si zajisté všichni přejeme, aby ho už co nejdříve nebylo potřeba. 

Sládek roku

Jan Rada, Pivovar Permon

I život každého sládka začíná jeho narozením a nejinak to bylo i u našeho letos oceněného laureáta. Nicméně bylo by neslušné prozrazovat jeho věk, můžeme však sdělit, že se jedná o typické tzv. „Husákovo dítě“.

Zpočátku to vůbec nevypadalo, že by se dal na dráhu sládka, neboť vystudoval energetiku. Nicméně poté, co se zahleděl do dcery majitele sokolovského pivovaru, bylo o jeho dalším směřování rozhodnuto. V sokolovském pivovaru Permon působí od jeho začátku v roce 2006, což bylo stále ještě takové pionýrské období pro minipivovary, ostatně i samotný pivovar Permon tehdy připomínal spíše pokročilý homebrewing. Od té doby pivovar prošel dvěma hlavními modernizacemi a může se honosit primátem, že je to první minipivovar u nás, který si pořídil první plechovkovou linku.

Letošní laureát a otec tří dětí, je z hlediska chuťových preferencí typický Čech, nejvíce mu chutná český ležák, který vaří ve vskutku vynikající kvalitě, špičková jsou ale jeho všechna piva.

Letošní ocenění v kategorii sládek roku si odnáší sládek Jan Rada, který v minipivovaru Permon pracuje plných 24 let, stojí za rozmachem tohoto pivovaru a rovněž se významnou měrou podílel na boření pomyslném rivality mezi minipivovary a průmyslovými pivovary. Bylo to právě sokolovské pivo, které v létě 2018 bylo čepováno v Budvarských hospodách na soutoči, což lze považovat za mezník ve spolupráci minipivovarů a průmyslových pivovarů.

Partnerem této ceny je společnost Lindr, chladící a výčepní technika, která věnuje sládkovi roku jako každý rok – domácí luxusní výčepní zařízení.

O Sdružení přátel piva a jeho anketě Pivo roku

Anketa Sdružení přátel piva o nejlepší piva, pivovary a pivovarské osobnosti roku je nejstarší novodobou soutěží na českém pivním trhu (s tradicí již od roku 1990). Od roku 2008 (po zániku Pivního kurýra) je to i jediná celorepubliková spotřebitelská soutěž. Systém, kterým SPP dojde ke svým výsledkům je dvoukolový a zcela originální, neboť spojuje oba prvky většiny soutěží, tedy anketní a degustační část. Vítězná piva se tak vyznačují kombinací oblíbenosti a kvality.

První část hodnocení je anketní. Pivní sněm SPP v průběhu první poloviny roku oznámí členské základně kategorie, ve kterých se bude ocenění v daném roce udílet, poté následuje hlasování všech členů. Hlasy jsou vedením SPP shromažďovány a po jejich zpracování určí v každé kategorii pořadí dle oblíbenosti.

V druhé části hodnocení posoudí členové Pivního sněmu SPP ta piva, která se umístila v hlasování členů SPP na prvním až pátém místě a určí jejich konečné pořadí. Posouzení probíhá formou anonymní degustace, na jejíž průběh dohlíží a účastní se jí nezávislí pivovarští odborníci, kteří o průběhu této degustace vystavují veřejný protokol. Degustační část je hodnocení z hlediska kvality piv.

Členové Pivního sněmu SPP (mnozí s odbornými degustačními zkouškami) mají možnost se v průběhu roku objektivněji seznámit se sortimentem piv vařených v pivovarech v České republice, které navštěvují, degustují pivní „vzorky“, pořádají anonymní ochutnávky a moderované degustace a účastní se i ostatních pivních prezentací. O vítězích v kategorii Sládek roku a Pivní počin roku rozhoduje pouze porota Pivního sněmu SPP.

Ke dni 1. 11. 2019 mělo Sdružení přátel piva 1 498 registrovaných právoplatných členů. Nejvíce jsou zastoupeni v Praze (cca 40 %), nejméně v Karlovarském kraji (cca 1,5 %).